Dlouho jsem snila o pejskovi, ale jedinému taťkovi z naší rodiny se do pejska nechtělo. Jednoho letního podvečera (konkrétně 10. 8. 2011) jsme s mamkou projížděli inzeráty Parsonů russellů teriérů a narazili na nádherné štěňátko, které nás svým úžasným zbarvením nadchlo. Inzerát byl právě z tohoto dne, takže jsme usoudili, že by krásná fenečka mohla být volná. Okamžitě jsme s našima "psíma očima" a fotkou vydali za taťkou, zda můžeme zkusit zavolat, jestli je volná. Taťka k našemu údivu velmi lehce povolil. Neváhali jsme, zvedli telefon a dozvěděli se, že z pěti štěňátek jsou volné už jen fenky (byly tři). Okamžitě jsme zamluvili tu naší favoritku a začala domluva kdy pro ní můžeme přijet. Ten den byla středa, štěňátka měla být v pátek očkována a problém byl na světě, jelikož já s taťkou jsme měli jet v neděli na plavecké soustředění a majitelé štěňátek do Karlových Varů (bydleli kousek za Plzní). Jediná možnost byla jet až za Plzeň v pátek po té, co taťka přijde z práce, nebo jsme se ptali jestli by nám štěně nepřivezli do Varů. S tím však nesouhlasili. Znovu jsme nasadili psí pohled, jestli taťka po posledním vyčerpávajícím pracovním dnu sedne do auta a pro bobíska pojede. Bohudík souhlasil. Takže jsme si v pátek 12. 8. 2011 přivezli nového člena naší rodinky =). Sice rodiče trochu váhali, že prý je to závazek a kdo nám ji bude hlídat atd., ale dnes toho ani trochu nelitují.  

Fotečka z inzerátu. Jessinka je samozřejmě ta úplně vpravo. Černá barva z hlavičky bohužel úplně zmizela.